Co je kratom a jaké má účinky?

Právě v těchto dnech se v naší nabídce objevil prášek s názvem kratom. O co jde, jaký je jeho původ, k čemu slouží a jaká se s jeho užíváním pojí rizika? Všechny tyto otázky se pokusíme zodpovědět v článku, který máte před sebou.

Co je kratom zač?

Kratom je rostlina s latinským názvem Mitragyna speciosa, která se řadí do čeledi mořenovitých, v níž najdeme například také kávovník. Jde o tropický strom dorůstající výšky až 25 metrů, který se vyskytuje především v jihovýchodní Asii, části Oceánie, ale výjimečně také v některých afrických lokalitách. Historické prameny o užívání kratomu proto z valné většiny pocházejí právě z oblasti států jihovýchodní Asie, jakými jsou například Thajsko, Malajsie, Vietnam či Indonésie. První vědecká zmínka o kratomu pochází z roku 1836, jeho skutečné užívání místními se však datuje minimálně o několik století dále do historie. Kratom byl v místních kulturách odjakživa spojen s přírodní medicínou a náboženskými rituály, byl však zároveň užíván jako účinný stimulant při těžké rolnické práci. Kratom byl konzumován buď nezpracovaný, tzn. ve formě listů, nebo v podobě odvaru, případně byl sušený přidáván do nápojů či jídel, výjimečně se prášek také kouřil.

Částečně tak kratom na území jihovýchodní Asie plnil odpradávna stejnou roli jako kokainovník pravý v Jižní Americe. A tím podobnost obou rostlin nekončí – stejně jako se společně s globalizací a chudobou farmářů z koky začal dělat kokain, začaly se mleté sušené listy kratomu rozvážet do celého světa a z původně přírodního léčiva se stala kontroverzní substance, která může mít v nižších dávkách podobné účinky jako právě kokain.

I přes částečnou podobnost je však mezi kokainem a kratomem řada podstatných rozdílů, a to nejen těch botanických, resp. chemických. Kratom má totiž stále ještě reálně přírodní původ, je legální a jeho zodpovědná obliba může být pro člověka přínosem. Právě zodpovědnost je však klíčová. Zatímco CBD, stálice naší nabídky, je těžko zneužitelné do takové míry, že by člověku ublížilo (pokud odhlédneme od nezdravých forem příjmu, např. kouření, které poškozuje plíce), s kratomem se to dá přehnat poměrně snadno. Může to být velmi dobrý sluha, ale stejně tak se z něj s každým přibývajícím gramem může stát zlý pán. Zodpovědnému uživateli se však dokáže odvděčit.

kratom1

Jaké jsou tedy jeho účinky a rizika?

Účinky kratomu, za které vděčí především řadě obsažených alkaloidů, se přímo odvíjejí od přijatého množství. Vzhledem k diametrální odlišnosti vlivu kratomu na lidský organismus ve vztahu k jednotlivým dávkám se jim budeme věnovat samostatně. Všechna následující rozmezí jsou orientační a vždy je třeba přihlédnout k individuálnímu fyzickému i duševnímu stavu konzumenta. Rozmezí vychází z kritického článku, jenž byl publikován v impaktovaném časopise Federal Practicioner a jehož autorem je Andrew Buchholz spolu s vědeckým kolektivem. Na tomto místě bychom rádi uvedli, že rozhodně nenabádáme k jakékoliv konzumaci kratomu, pouze zprostředkováváme informace z cizojazyčného periodika.

Dávka 0–5 g: V nižších dávkách může kratom dle citovaného článku působit jako stimulant (odtud ona podobnost s kokainovníkem). Typicky se tak objevují přívaly energie, které jsou doprovázeny euforickými stavy, člověk se stává společenštějším a bezprostřednějším. Ale stejně tak na sebe mohou ony energické vlny vzít podobu agresivity, impulzivity či podráždění.

Dávka 5–15 g: V dávkách nad 5 gramů mohou být účinky kratomu srovnatelné s účinky opioidů, a byť takové stavy mohou být příjemné, nesou s sebou rizika, na která je třeba pamatovat, jak upozorňuje citovaný text.  Může se dostavit hluboká relaxace, poklidná euforie, mohou se projevit analgetické účinky kratomu, záreoveň se však člověk může také potýkat s únavou a malátností.

Dávka větší než 15 g: Více než 15 gramů kratomu může představovat nezanedbatelné nebezpečí. Na rozdíl od CBD je možné se kratomem předávkovat, přičemž při vysokých dávkách může být sedativní účinek kratomu tak silný, že způsobí bezvědomí.

Rizika užívání samotného kratomu jsou tedy poměrně zjevná, nicméně zároveň je zřejmé, že se přímo odvíjí od přijatého množství, čímž se účinek a spolu s ním i vedlejší účinky dají poměrně dobře předvídat a řídit. Větší, a především podstatně plíživější riziko však představuje kombinace kratomu s alkoholem, stimulanty či sedativy, jakož i s ostatními léčivy. V takovém případě může předávkování kratomem skončit i fatálně.

Jisté riziko představuje i návykový potenciál kratomu. Rozhodně nejde o doplněk ke každodennímu užívání – dlouhodobě měnit tělesný i duševní rytmus stimulanty či naopak „utlumováky“ je zkrátka cesta do pekel.

Čím může kratom posloužit?

Zatím to zřejmě vypadá, že je kratom spíše onen zlý pán nežli dobrý sluha. Zodpovědný člověk, který si je vědom rizik a jedná tak, aby je minimalizoval, ale může bez obav těžit ze silných stránek této rostliny, stejně jako původní obyvatelé jihovýchodní Asie. A jaké to tedy jsou?

Nedávné studie, kterým se budeme podrobně a adresně věnovat v následujících samostatných článcích, naznačují, že kratom může mít antidepresivní a antipsychotické účinky, jelikož interaguje s dopaminovými a serotoninovými receptory – to ostatně vysvětluje onen manický stav po požití menších dávek a euforické rozpoložení při vyšších dávkách. Některé výzkumu zároveň poukazují na to, že by kratom mohl mít pozitivní vliv na imunitní systém, či na to, že působí jako stimulant sexuálního libida. Často je zmiňován také potenciál kratomu jakožto substitutu při léčbě závislosti na klinických opiátech.

Relevantních výzkumů vztahujících se k dlouhodobým přínosům kratomu je však jako šafránu, a proto je kratom nejčastěji užíván právě jako stimulant navozující manické a euforické stavy, neboť v takovém případě se účinky dostavují již za několik desítek minut a působí v závislosti na přijatém množství až několik hodin. V tomto ohledu může být kratom opravdu příkladný sluha, je ovšem třeba třímat jeho otěže pevně v rukou.

Druhy kratomu

Jednotlivé odrůdy kratomu se rozlišují na základě barvy žilek, které křižují spodní stranu listu rostliny. Ty mají buď zelenou, bílou, nebo červenou barvu, přičemž stejný odstín má pak také mletá sušina kratomu. Výjimkou je žlutá sušina, která vzniká z bílého kratomu vlivem speciální sušicí techniky. Jednotlivé druhy se od sebe liší zastoupením alkaloidů, tedy látek, které jsou zodpovědné za ty nejvýraznější účinky kratomu, o kterých jsme se rozepsali výše.

IMG_9271

Bílý kratom může velmi dobře nabudit i v párgramovém množství. Je charakteristický prudkým návalem energie, ale nikoliv následnou roztěkaností, a tak jej často využívají lidé, kteří si potřebují udržet soustředěnost a plně se koncentrovat na práci či studium. Bílá podoba kratomu se proto často používá jako taková silnější náhražka kávy, přičemž příjemným bonusem je kromě přívalu energie také často se dostavující zlepšení nálady.

Červený kratom se může vyznačovat sedativními a analgetickými účinky, takže člověka naopak může lehce zklidnit a pomoct mu zapomenout na okolní shon, případně ulevit od bolesti. Často jej využívají lidé trpící depresemi či nespavostí. Nakloněni jsou mu i sportovci, kteří si pochvalují úlevu od bolesti, uvolnění svalstva a navození pohody po namáhavé dřině.

Zelený kratom je takovým kompromisem mezi bílou a červenou odrůdou. Ocení jej všichni, kteří hledají všestrannou variantu, se kterou mohou nabrat novou energii, ale zároveň si dopřejí v dnešním světě tak vzácnou relaxaci. Někteří příznivci zeleného kratomu také pozorují zvýšené libido.

Žlutý kratom se získává z mladších listů starých stromů bílé odrůdy, a to za pomoci speciálních sušicích postupů. Výsledkem je sušina s účinky, které kombinují charakteristické rysy bílého a zeleného kratomu. Podobně jako právě v případě zelené odrůdy se tak žlutý kratom může pochlubit jistou dávkou všestrannosti. Exceluje pak především v navozování uvolněných stavů, které však nevedou k utlumení.

Závěr

Kratom je rozhodně moudřejší volbou než ilegální stimulanty, i tak se však s jeho užíváním pojí určitá rizika, která není dobré brát na lehkou váhu. Zodpovědnému člověku se však může odvděčit uvolněním a euforií, ale třeba také úlevou od bolesti. Více než kde jinde zde však platí, že všeho moc škodí.